Skip to main content

VÝSLEDKY ZÁVODU

Zvládáme ty starty čím dál líp! 9. září 2023 se vydalo na trasu nejtěžšího závodu ze seriálu SDK 18 koloběžkářek a koloběžkářů a také dva cyklisti.  To hned v 9:01. Raritou letošního ročníku byl koloběžkář Radek, který se připletl do závodu náhodou a poprvé držel koloběžku v ruce 5 minut před startem. A závod ujel! A tak vyvstala otázka , jestli v tom Pekle neměknou. Není to Peklo náhodou nějaký lehký? No nee, není. Trasa byla stejná jako vloni,132.5 Km s převýšením cca 2400 m, zavedla závodníky několikrát na hřebeny Českého ráje, Jizerek a Černostudničního hřebene. A samozřejmě i do hlubokých údolí mezi hřebeny. Spoustu historek ze závodu už si vypráví závodníci mezi sebou, za všechny jedna o tom, jak je těžké se rozhodnout, jakou trať jet a jestli v ní pokračovat. Všechny tři závodnice se rozhodovaly, jestli kratší závod na 70 km PEKLOlight! není nad jejich síly. Nakonec začaly zvažovat i hlavní závod! A Danu potkal pořadatel Jirka lehce za cílem na 73 km, jak sedí na lavičce a přemýšlí s mobilem v ruce. Po pár větách o tom, že dvě předchozí závodnice Jana a Monika jsou jen o kousek vepředu a ujištění, že v cíli počkáme u piva a burčáku klidně do půlnoci Dana mobil uklidila a se slovy: “tak já tu zprávu o tom, že končím zatím mažu” se nejistě usmála, odrazila a za chvíli už byla v dáli. A ani závodníci nemuseli těch piv vypít tolik, protože Dana dorazila do cíle už v půl desáté večer! Čímž gratulujeme nejen Daně, ale i Monice a Janě, které proťaly cílovou pásku o hodinu dřív! Neskutečný výkon!!! Mezi muži se svedl boj o první místo mezi Karlem Cvalínem a Leošem Kafkou. Letos měl rychlejší nohy Karel a vyměnil Leoše na koloběžkovém trůnu minulého ročníku. Na třetím místě se umístil maloskalák Tomáš Drobník. Další umístění najdete v tabulce (Ivane díky). Čest a sláva patří všem závodníkům!

K závodům na Malé Skále patří i předzávodní posezení u kafe a věnečku, taky u domácího koláče a večerní pohoda, kterou letos umocnilo nádherné letní počasí. A Burčák od Ivana a pivo z Vejměnku a další dobroty. Spát  jsme šli všichni domů, jen ředitel závodu ještě chvíli postával u Meluzíny a nad něčím dumal. Možná nad tím, jak zvýšit účast závodníků na toho závodě. Zlehčit trať? Zkrátit závod? Udělat ho dvoudenní? Napište nám, co by se vám mohlo líbit!

Nakonec osobní poděkování: Pavlovi za skvělou spolupráci, Matějovi za pomoc se značením trasy a organizací, jeho Verunce a Jinříškovi za 1. občerstvovačku, Asie, Lídě, Zosie, Ksenie, Jindřisce a Jendovi za druhou občerstvovačku a tradičně Honzovi a Anetce Bínovým za třetí občerstvovačku (a bábovku zvlášť) u nich v Hraběticích. Také patří dík mojí rodině za podporu a pomoc s organizací a grafickému zázemí závodu ve složení K+J+Z za výrobu krásných plakátů, medailí a diplomů. A závodníkům za účast:) Tak zase za rok v Pekle! Howgh.